Roku 1906 sokolečský občan Váša měl na svém poli nasázeny "zemáky". Počátkem listopadu si od svého švagra nechal zorat pole se "zemáky", aby se daly snadněji vybírat. Jeho žena a desetiletá dcera začaly vybírat brambory. Matka vybírala brambory napřed, dcera po ní "paběrkovala". V jednom řádku děvče zpozorovalo na dně vyorané rýhy lesklý předmět, jež vyjmulo ze země. Dcera žádala matku, aby ji vysvětlila, co to je za věc. Ta však hodila předmět do koše s brambory a řekla dceři, že to je nějaký starý "metál". . Po příchodu domů ukázaly předmět tátovi, ale ani ten si nevěděl rady. Donesl ho do továrny, aby jeho přítel strojník zkusil, co to je za kov. Kousek předmětu ulomili a uviděli zlatou barvu. Muž vzal ulomenou část předmětu k poděbradskému hodináři a ten usoudil, že se jedná o zlato. (Později byl zlatý předmět získán Národním muzeem prostřednictvím poděbradského lékárníka Jana Hellicha.)